Navigace

Děj filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů

Příběh z 9. století ve strhujících obrazech líčí počátky šíření křesťanství na Velké Moravě a v našich zemích. Hlavními postavami hraného docu – dramatu a filmu jsou věrozvěsti Konstantin (později známý jako Cyril) a jeho bratr Metoděj, kteří byli prohlášeni za svaté a jsou označováni jako Apoštolové Slovanů. Děj předkládaného čtyřdílného televizního seriálu sleduje významný úsek našich dějin mezi lety 826 až 885.
Na začátku se dozvídáme nejdramatičtější okamžiky z dětství a dospívání obou bratrů ze Soluně, jejich osudy v Cařihradu a první misijní cesty do Arábie a k Chazarům, kde mimo jiné vyzvednou ostatky mučedníka a třetího papeže Klimenta I. z moře. Zároveň sledujeme Konstantinovu účast v tehdejším zápase o obrazoborectví, jež v té době zachvátilo celou Byzantskou říši, a podivuhodné osudy Metoděje v době, kdy byl správcem na horké půdě Strymonského kraje, který byl sužován častými vzpourami.
Po žádosti moravského knížete Rostislava o vyslání křesťanských učitelů na území Velké Moravy sledujeme neuvěřitelný příběh vzniku staroslovanského písma (glagolice) a první překlady nejdůležitějších knih. Po vylíčení náročné cesty Konstantina a Metoděje z Cařihradu na Moravu začne hlavní část děje – dramatický zápas o prosazení křesťanství ve slovanských zemích (zejména na Moravě). Bratři při svém misijním úsilí narážejí nejen na stále silné pohanství (pohanští bohové a démoni, zvykové právo, věštění a čarodějnictví), ale ocitnou se též uprostřed boje o zavedení slovanské liturgie, která je v této oblasti natolik originálním činem, že vyvolá nevoli latinských kněží a mohutný odpor silné Východofranské říše. Konstantin s Metodějem založí vlastní školu, zavádějí slovanské písemnictví a šíří křesťanské myšlenky, zároveň ale jednají s tehdejšími panovníky, císařem i samotným papežem v Římě. Kromě šíření křesťanství a budovaní samostatné velkomoravské církve se jim podaří položit také základy právního státu.
Tvrdý boj o existenci moravské církve pokračuje i mimo území Moravy. Konstantin s Metodějem chtějí vysvětit učedníky na kněze, ale musí své dílo obhajovat nejprve na nepřátelské synodě v Benátkách a vzápětí i v Římě před papežem, kde se jim jako zázrakem postupně podaří prosadit jak slovanské písmo a liturgii, tak založit samostatnou moravskou diecézi. Vážně nemocný Konstantin, který od dětství trpí tuberkulózou, však v Římě vysílen umírá a po jeho smrti se misijního díla ujímá jeho bratr Metoděj, který je po velkém úsilí jmenován prvním moravským arcibiskupem.

Mezitím však na Velké Moravě vypuknou nepokoje, během nichž moravského knížete zradí jeho synovec Svatopluk – Rostislav se tak potupně dostane do ruky východofranského císaře, který jej nechá oslepit a posléze se pokusí zmocnit Moravy. Svatopluk se místo vděku dočká uvěznění a na Moravu jsou jako správci dosazeni franská markrabata Wilhelm a Engelšalk. Velkomoravané však cizí markrabata nepřijmou a vyvolají mohutnou vzpouru, kterou je schopen potlačit pouze jediný člověk na světě – Svatopluk. Císař jej tedy propustí z vězení a postaví ho do čela silného vojska, avšak Svatopluk vzápětí přejde na stranu Velkomoravanů a v ukrutném boji všechny franské vojáky bez milosti pobijí. Frankům se však mezitím podařilo zmocnit se také arcibiskupa Metoděje, kterého ve své nenávisti odsoudí a na dva a půl roku uvězní v otevřené díře jako zvíře. Po téměř třech letech nelidského utrpení jsou po zásahu papeže bavorští biskupové nuceni Metoděje propustit a arcibiskup se konečně vrací na Velkou Moravu, aby zde dokončil své dílo.
Svatopluk se stal knížetem Velké Moravy a jako vynikající válečník a mimořádně schopný panovník postupně rozšíří území Velké Moravy do nebývalé rozlohy (Hégabé Moravia). Metoděj díky svým schopnostem a skvělé organizaci přeloží do slovanštiny zbývající část Bible – celý Starý zákon. Přitom však nadále musí bojovat s neustálým s předsudky latinských kněží, zejména s latinským knězem Wichingem, jemuž se časem podaří dosednout na biskupský stolec v Nitře, který je významnou součástí tehdejší moravské říše. Po řadě intrik a udání nakonec Metoděj ztratí podporu Říma, kde byl mezitím jmenován jiný papež Štěpán V. Ještě před svou smrtí označí Metoděj za svého nástupce Gorazda coby jednoho ze svých nejlepších učedníků, ale jeho nepřátelům se díky falešnému dopisu podaří rozmetat celoživotní dílo obou bratrů – po smrti Metoděje docílí zničení řady vzácných knih a vyhnání všech slovanských učedníků z území Velké Moravy, kam se již nikdo z nich nesmí vrátit. Přesto dílo obou bratrů přetrvá věky a podstatným způsobem ovlivní běh dějin nejen na Západě (velká část Evropy), tak na Východě (Byzanc, Rusko, křesťanství na východě).


[ ^ TNAHORU ^ ]